November 2013

Po 5 letech(18)

29. november 2013 at 21:20 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - Pittsburgh

V noci jsem nemohl spát, pořád jsem myslel na Justina. Debbie se mi zase snažila promlouvat do duše a ve mně se všechno hnulo a smutek zesílil. Chtěl jsem ho mít u sebe... Hned a tady... Hrozně mi chybí, ale zároveň si pořád myslím, že bych s ním být neměl, ten strach z toho, že mu zase ublížím je tak silný, že mi brání udělat jakýkoliv krok k tomu abych ho získal zpátky. Navíc je teď v New Yorku a snaží se žít normální život beze mě a nejspíš mě nenávidí za to co jsem mu udělal, asi bych to měl nechat být - vzdát to!

Po 5 letech(17)

27. november 2013 at 21:04 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

JUSTIN - Pittsburgh

Dnes se mi zdálo opět o Brianovi... Tento měsíc už asi po dvacáté. Byli jsme u něj doma a oddávali se opravdu žhavému sexu, prožil jsem orgasmus, jaký mi vždy mohl dopřát jedině Brian a pak jsem usnul v jeho náruči. Nemůžu ho prostě dostat z hlavy ať se snažím sebevíc, vlastně ani nechci i přes to co mi udělal, bych si přál, aby byl teď u mě!

Prosím o radu! :-)

26. november 2013 at 17:18 | Janča |  Info
Ahoj, potřebovala bych poradit... Blbne mi blog - nejdou mi ukládat rozepsané články ani je zveřejňovat anebo mazat, tak jsetli nevíte, co s tím, jsem celkem zoufalá, budu vděčná za jakoukoliv radu... Předem děkuji! Usmívající se

Po 5 letech(16)

26. november 2013 at 16:43 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - Pittsburgh

Už je to měsíc od té doby co se Justin probral z komatu, od té doby co jsem ho naposledy viděl, co jsem mu řekl sbohem. Nemohl jsem s ním dál být, věděl jsem, že ho akorát ničím. Vím, že beze mě bude šťastnější, v bezpečí. Moje láska k němu se nikdy nezmění, vždycky ho budu milovat a bude mi šíleně chybět, ale vím, že takhle je to lepší, alespoň může žít život, který si zaslouží. Pravděpodobně mě teďka nenávidí, za to co jsem mu udělal, za to, že jsem ho opustil, ale možná je to tak lepší, radši ať mě nenávidí, než aby trpěl. Já teď musím jít dál, žít svůj bezcenný život... Bez Justina.
Nebudu na to prostě myslet. Půjdu do práce a budu dělat všechno pro, to abych vypadal, že jsem v pohodě. Díky bohu Kinnetic už zase funguje, sice mě to přišlo na pěkný balík, ale co bych pro svou milovanou firmu neudělal!

Po 5 letech(15)

24. november 2013 at 12:38 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

JUSTIN - New York (O měsíc později)

Bože, jak já toho parchanta nenávidím, za to co mi udělal, jen tak ode mě odešel, jako kdybych byl nějaký smetí. Prý beze mě bude tvůj život snazší, lepší, nechci tě dál ničit... Bože to je kretén! Má pravdu, můj život je hned lepší, alespoň můžu dělat to co jsem posledních 10let dělat nemohl... Nenávidět ho, za to, že mě odehnal... Zase! Ale proč je to tentokrát jiný, tak hrozně bolestivý? - Nejspíš proto, že tentokrát je opravdu konec. A jak já toho hajzla miloval... omyl - pořád miluju! Ani nenávidět ho pořádně nedokážu. Brian Kinney zase vyhrál - odehnal mě a já ho i přes to pořád miluju!

Po 5 letech(14)

23. november 2013 at 14:13 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - New York

Justin se probudil už před týdnem a já se za ním ani jednou nebyl podívat, mám z toho strach. To čekání na to až se probudí pro mě bylo nesnesitelné a pak když mi řekli, že pro něj už nemohou nic udělat, jen ho odpojit od přístrojů a zkrátit mu utrpení... Myslel jsem, že umřu. A když jsem si uvědomil, že ho musím vysvobodit od té bolesti a nechat ho jít... Rozhodl jsem se s ním rozloučit, dát mu sbohem a naposledy mu říct, že ho miluji, že jsem ho vždycky miloval a jen jsem čekal až na vždy odejde... Nikdy v životě jsem se necítil víc bezmocný a ztracený, ale pak se stalo... Probudil se a první slova, která vyšla z jeho úst byla "Taky tě miluju" v tu chvíli jsem byl tak hrozně šťastný a vědět, že bude v pořádku pro mě byla taková úleva, ale jediný způsob jak ho udržet v bezpečí, je držet se od něho dál. Jen tak může žít život, který si zaslouží. A ta slova, která řekl, teda spíš pronesl kňouravým šeptem, když se probudil, pro mě byla vysvobozující. Mrzelo mě, když jsem zjistil, že si to nepamatuje ani to, že si se mnou volal, když ho to auto srazilo, ale alespoň mu nebudu muset říct důvod, proč jsem za ním jel do New Yorku, bude to pro něho pak snazší.

Po 5 letech(13)

21. november 2013 at 21:50 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

JUSTIN - New York

Už je to týden co jsem se probral z komatu a Brian se za mnou ani jednou nepřišel podívat. Všichni mi sice říkají, že u mě byl dnem i nocí, když jsem umíral, prý se ode mě ani na chvíli nehnul a dokonce byl u toho, když jsem se probral, ale já si to nepamatuju, nepamatuju si ani jestli jsem něco říkal, vlastně poslední co si pamatuju je, že jsem měl mít výstavu v Londýně a slavil jsem to v klubu, pak už nic. Je to jako kdybych zažil nějakou hodně šílenou párty a měl po ní okno. Vím, že jsem pořád myslel na Briana a hrozně mu chtěl zavolat, ale nikdy jsem se k tomu neodvážil a tak jsem alespoň volal Lindsay, abych věděl jak mu je a pořád jsem doufal, že se s ním zase někdy uvidím. Ale teď mám pocit, že jsem doufal v něco co už bylo dávno ztraceno v momentě kdy jsem odjel do New Yorku a Brian se rozhodl žít vlastním životem... Beze mě. Ani nevím, proč mě to pořád překvapuje, ale moc bych si přál, aby tu byl teď se mnou a aby mi řekl, že na mě nikdy nezapomněl, ale to by to pak nebyl Brian a já si myslel, že se změnil.

Po 5 letech(12)

20. november 2013 at 19:04 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - New York

Jakmile jsem se probudil tak jsem se vydal do nemocnice. Když jsem vešel do jeho pokoje, nevěřil jsem vlastním očím, byli tu všichni... Maikey, Lindsay s Gusem, Ben, Debbie, Jennifer a Emmett s Tedem... V ten okamžik jsem věděl, že Justin bude v pořádku, že musí být, měl tu tolik opory a lidí, kteří ho milují, kteří by ho nenechali jen tak umřít. A pak tu měl mě... Chlapa, kterého nikdy nic kromě šukání a Babylonu nezajímalo, dokud nepotkal tohle vytrvalý dítě, teď už muže, který byl ochotný udělat cokoliv, aby se mi dostal pod kůži a jednoho dne se mu to prostě povedlo a já si uvědomil, že tohle je muž, s kterým chci strávit zbytek života, milovat ho a zestárnout s ním.

Po 5 letech(11)

20. november 2013 at 8:26 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - New York

Nebyl jsem si jistý, zda jsem připraven ho vidět v tomhle stavu, obzvlášť když naposledy co jsem ho viděl, byl šťastný a nádherný. Byl jsem opravdu hrozně rozklepaný a vyděšený z toho co mě čeká. Když jsem vstoupil do místnosti a měl jsem možnost poprvé po dlouhých 5letech Justina opět spatřit... Byl jsem doslova v šoku, jen tam tak ležel, bez jediného pohybu, všude byly hadičky a pípající přístroje, které ho udržovali při životě. V tu chvíli jsem si poprvé uvědomil jak moc vážné to je. Vzal jsem si křesílko a postavil ho k Justinovo posteli a doslova se do něho složil. Chytil jsem ho za ruku a dlouze ho na ní políbil. Doufal jsem, že se probudí a já zase spatřím ty jeho krásné modré oči, ve kterých jsem se vždycky rád topil, ty oči, které jsem mohl pozorovat celé hodiny a nikdy mě to neomrzelo... Ale to se nestalo a mé tváře se opět zaplnily slzami. Položil jsem si na jeho postel hlavu, v ruce jsem pořád držel tu jeho a v slzách jsem usnul. Poté mě někdo probudil, když jsem poprvé zahlédl kdo to je, myslel jsem, že umřu radostí.

Po 5 letech(10)

19. november 2013 at 17:01 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - New York

Nemohl jsem pohnout jedinou částí mého těla, jen jsem stál jako opařený, skoro sem nedýchal, na tváři jsem cítil, jak mi zběsile stékají slzy a u ucha jsem pořád držel telefon v naději, že mi Justin odpoví. Ale to se nestalo. Z ničeho nic se mě někdo na něco zeptal, ale já nebyl schopný rozeznat slovo od slova a tak se mě zeptal znovu.

Po 5 letech(9)

18. november 2013 at 14:06 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - NEW YORK

Letuška: "Dámy a Pánové, prosím, připoutejte se, budeme přistávat. Vítejte v New Yorku."

A je to tady, jsem v New Yorku. Proboha, nemůžu uvěřit, že jsem to opravdu udělal. A můj plán, že během letu vymyslím, jak to řeknu Justinovi, jaksi ztroskotal, jelikož jsem usnul... Já jsem fakt pitomec!
No co, budu mít na to čas během toho, co budu hledat Justinův byt. Ten malej pitomec se totiž ani neuráčil mi tenkrát poslat adresu, takže tu nejspíš budu bloudit a znásilní mě nějaká parta hipíků. Kdybych tu nebyl proto, že mu chci říct, jak moc mi chybí a že ho miluju, tak bych ho snad i zabil, že mě nutí tohle podstoupit.
Teď mě tak napadlo, že mám vlastně tři možnosti, jak zjistit jeho adresu... První - jak už jsem říkal, budu tu bloudit a doufat, že se stane zázrak a mě někdo nezabije. Druhá - zavolám Justinovo mámě Jennifer a ta mi jí buď s radostí dá anebo mě pošle do prdele a ještě před tím mi udělá přednášku. A třetí - zavolám Daphne, která pro mě vždy měla slabost, takže nebude zas takový problém z ní tu adresu vydolovat - Takže si to shrneme - První možnost - No nevěřím, že to říkám právě já, ale jsem moc mladej na to, abych tu někde umřel. Druhá možnost - Jennifer si ke mně za ta léta sice dokázala vytvořit pozitivní vztah, řekl bych, že mě má i ráda, dokonce chtěla být mou tchýní, ale nejsem si jistý, zda bude tak jednoduché z ní tu adresu dostat. No po tomhle shrnutí je jasná možnost číslo tři, jdu zavolat Daphne.

Po 5 letech(8)

18. november 2013 at 7:45 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN - PITTSBURGH (Před nehodou)

Nemohl jsem popadnout dech, slyšet Justinův hlas po tak dlouhé době bylo naprosto omračující. Byl to takový pocit štěstí a zároveň nejistoty z toho, co se mi chystá říct. Oba jsme chvíli nemohli vydat ani hlásku, ale nakonec to byl Justin, kdo začal mluvit. No mluvit by se říct nedalo, protože řekl...

J: "Jak se máš?"

V tu chvíli jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet.

B: "No dobře a ty?"
J: "Jo super."

Tak to ti přeju, protože mně je mizerně.

B: "Tak to jsem rád, četl jsem, že budeš mít velkou výstavu v Londýně. Takže gratuluju."

Nemůžu uvěřit, že jsem mu právě pogratuloval k tomu, kvůli čemu mě opustil.

Jen pro zajímavost

17. november 2013 at 22:01 | Janča |  O QAF
Tady je odkaz na jednu opravdu skvělou stránku, je sice v angličtině, ale věřím, že ty, které to bude zajímat tak moc jako to zajímalo mě, si to nějak přelouskají Smějící se
Je to vlastně o tom, jak by to pokračovalo, kdyby seriál nekončil dílem 5x13, takže si někdo dal práci a vymyslel další díly. Tak snad se vám to bude líbit Usmívající se

Po 5 letech(7)

17. november 2013 at 16:28 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

JUSTIN - NEW YORK

V momentě, kdy jsem zaslechl Brianův hlas, který vyslovoval mé jméno, jsem se celý roztřásl, nevěděl jsem, co mám říct, jen jsem zrychleně dýchal. Brian také nedokázal vydat ani hlásku, vsadím se, že byl stejně vyděšený jako já. Chtěl jsem mu říct, jak moc mi chybí a že bych ho chtěl mít u sebe, ale nakonec jsem se zmohl jen na jediné...

J: "Jak se máš?"

Jak se máš? Vážně? Proboha, co mě to napadlo, to jsem vážně takovej debil?

B: "No dobře a ty?"

Očividně je stejnej debil jako já.

J: "Jo super."
B: "Tak to jsem rád, četl jsem, že budeš mít velkou výstavu v Londýně. Takže gratuluju."
J: "Děkuju, je to pro mě úspěch."
B: "To sis přece vždycky přál - být úspěšný."

Vždycky jsem si přál být s tebou, ale najednou to nějak nedokážu vyslovit.

Po 5 letech(6)

16. november 2013 at 22:49 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

BRIAN

Bylo rozhodnuto - jedu za Justinem do New Yorku! Musím mu říct, jak moc mi chybí, jak moc ho vlastně miluju a že chci být navždy už jenom s ním! Ale popravdě se toho setkání dost bojím... Co když on už to tak necítí nebo má někoho jiného, co když už mě třeba dál nechce?
Už to tu bylo zase, ta moje panika, můj strach, který tak nerad dávám najevo. Naštěstí mě však z toho přemýšlení vytáhl zvonící telefon...

B: "Halo?"
Ted: "Ahoj, Briane, máš čas? Potřebujeme tě v Kinneticu."

Proboha Kinnetic, já na něj úplně zapomněl!

B: "No a co se děje?"
Ted: "Je tady takovej menší problém a tobě se rozhodně nebude líbit."
B: "Dobře, nech si ty kecy okolo a vyklop to."
Ted: "Myslím si, že by ses na to měl radši přijet podívat."
B: "Theodhore!"
Ted: "No... Já... Byl, byl tu menší požár"...Vydrkotal ze sebe.
B: "P-p-p-požár?! O čem to, kurva, mluvíš?"
Ted: "Radši se na to přijeď podívat, já... Musim jít... Pa pa!"
B: "Theo..."...Tút,tút,tút!

Po 5 letech(5)

16. november 2013 at 11:40 | Janča |  Po 5letech
Nový díl. - 18+

JUSTIN - NEW YORK

Mezitím v klubu...

J: "Nevím, jak to děláš, Petere, ale bohužel mě vždycky odhadneš správně."
Peter: "No jo mám čuch na lidi a navíc ty si průhlednej jak čirá voda."
J: "Nejsi první, kdo mi to říká."
Peter: "A věř mi, že ani poslední."
J: "Děkuju! Heleť já to balím, jsem nějak unavený, jdu se domů natáhnout."
Peter: "Jo jasně běž a brzo se zas ozvy a co se týče Briana, musíš to nějak konečně vyřešit, takhle to dál nejde. Měl bys mu zavolat."
J: "Dobře, dobře, tak čau."
Peter: "Čau."

Návrh o tom, že bych měl zavolat Brianovi, mi šel jedním uchem dovnitř a druhým ven, to vůbec nepřipadalo v úvahu! Peter se asi zbláznil, už vidím, jak by Briana zajímalo, co mám na srdci po tom, co jsem mu udělal!

J: "Ahoj, Davide, jsem doma, jsi tu?!"...Sháněl jsem se po spolubydlícím, když jsem dorazil.
David: "Jo jsem v pokoji, v lednici máš jídlo tak si ho dej ohřát."
J: "Děkuju, ale nemám hlad, dám si to zítra, teď jdu spát tak dobrou."
David: "Jasně, dobrou."


Galerie

15. november 2013 at 17:36 | Janča |  Galerie


Fotografie / Justin a Brian

Fotografie / Qeer as Folk

Fotografie / Gale Harold

Po 5 letech(4)

15. november 2013 at 10:08 | Janča |  Po 5letech
Nový díl. - 18+

BRIAN - PITTSBURGH

Debbie: "No jo ty pane dokonalý, nemám city, seru na všechny a všechno! Ale teď mě poslouchej, protože to musíš slyšet lépe řečeno potřebuješ... Ty Justina miluješ, vždycky si miloval, už jednou si mu své city dokázal vyjádřit, tenkrát, když v babylonu byla ta exploze a tomu já u tebe říkám sakea úspěch. Dokonce si ho požádal o ruku a koupil mu palác, o kterém vždy snil. A pak, když se mu naskytla ta příležitost žít v New Yorku, mít skvělou kariéru a možnost si splnit sen a být malířem, tak si pro něj udělal opravdu něco velkorysého, upřednostnil si jeho sny před svými potřebami, zrušil si svatbu a nechal ho jít za svým snem, aniž bys věděl, zda ho ještě někdy uvidíš a tomuhle, zlato, já říkám láska, ať se ti to líbí nebo ne, ty máš srdce a jediný, co ti brání být s ním, jsi ty sám."

Na tohle už jsem nemohl nic namítat, protože to bylo přesně, jak jsem říkal... Debbie má vždycky pravdu a bohužel i teď! Já toho kluka opravdu miluju a jen já sám si stojím v cestě, ale jako obvykle to nahlas nikdy neřeknu, protože jsem zatracený zbabělec! Zmohl jsem se tedy jen na jedinou otázku, protože jsem věděl, že na ni Debbie bude mít odpověď...

Download

14. november 2013 at 15:39 | Janča |  Odkazy ke stažení QAF
Je mi líto, ale jakákoliv moje snaha sem dát linky ke stažení vždy končí tím, že na té stránce mi to někdo smaže, tudíž sem nemohu dát jednotlivě epizody, pouze Vám mohu poradit, kde díly můžete stáhnout a těmi stránkami jsou ulozto.cz a webshare.cz
Popřípadě pokud to nebudete moct najít, můžete napsat rovnou mně na emailovou adresu SmidovaJana.AP@seznam.cz a já Vám už poradím či pošlu linky, kde se to momentálně dá stáhnout :)

Janča

Po 5 letech(3)

14. november 2013 at 15:25 | Janča |  Po 5letech
Nový díl.

JUSTIN - NEW YORK

O tomhle se mi ani nesnilo, že jednoho dne dosáhnu něčeho tak velkého a budu mít výstavu v Londýně se všemi těmi významnými malíři. Pořád si to v duchu musím opakovat, jinak bych tomu snad ani nevěřil. Londýn, Londýn, Londýn... Je to jako sen, úžasný sen!
Chtěl bych to jít někam oslavit, ale s kým? Daphne není k mání, je se svým přítelem a můj spolubydlící David, no přiznejme si, že šprty nemá nikdo rád, trpím ho jen proto, že nemá kam jít a já ho nechci vystrčit na ulici, obzvlášť po tom, co mi při mých začátcích v New Yorku tak pomohl, takže mu to svým způsobem dlužím, když si to tak vezmu tak není zas tak špatný, jen jsem holt před ním byl zvyklý na úplně jinou společnost, ale o tom vám nemusím vyprávět, vy to moc dobře víte! Sakra, už zase myslím na Briana, to ne, to nesmím, nebudu si tenhle úspěch kazit tím, že celej večer probulím nad romantickými filmy, musím se jednoduše nějak zabavit!
Už vím, zavolám Peterovi, ten vždycky ví, kam zajít, navíc je taky gay a ještě k tomu kus, příležitostně spolu spíme, ale vždycky to bylo pouze na kamarádské úrovni, ani jeden z nás nechce, aby se to posunulo někam dál, oba za sebou máme vztah a tak víme, co to obnáší!

Po 5 letech // 2 //

13. november 2013 at 16:37 | Janča |  Po 5letech
varování 18+
#Brian Kinney #Michael Novotny #Debbie Novotny

Brian

Dneska se cítím zatraceně mizerně, vůbec si mi nechce vylézt z postele, mám kocovinu, protože jsem celý večer propil, což u mě není nijak zvlášť velká novinka, ale bohužel včera to bylo jiné, už zase jsem narazil na jeden z těch článků o Justinovi "Slavný Pittsburghský malíř, Justin Taylor, bude mít velkou výstavu v Londýně!" Na té fotografii měl zase ten svůj sunshinovský úsměv, ten, který jsem tak rád slíbával z jeho tváře! Je vidět že je šťastný, má vše, po čem kdy toužil a za to jsem rád, ale zároveň jsem na něj hrozně naštvanej, zatímco on si užívá nejlepší roky svého života, žije si v New Yorku a má vybudovanou kariéru, tak já tu zapíjím smutek po něm, smutek, který trvá už pět zkurvených let! Pořád na něj musím myslet, představuju si, jak mě líbá, jak se ke mně tiskne, jak se mě dotýká po celém mém těle... Jeho ústa pomalu směřují dolů po mé hrudi, nejprve mě začne třít dlaní, rukou přejíždí po celé mé délce, po chvíli přidá i ústa, nejprve jen saje špičku, jsem doslova v extázi, a teď už mě do úst bere celého, cítím, že se orgasmus nevyhnutelně blíží, už stačí jen tak málo... Když v tom najednou někdo začne klepat na dveře, vytrhne mě z mé fantazie a já jsem zase zpátky na zemi a uvědomuji si, že jediné ruce, které se mě dotýkaly, byly moje.
Nasraně se tedy zvedám a jdu zjistit, který idiot mě zase otravuje, pomalu otevírám dveře, a koho mezi nimi nevidím stát - mou kouli na noze - Maikey!

B: "Co tu chceš?"...Štěkl jsem.
Maikey: "No promiň, že jsem přišel zjistit, zda jsi ještě naživu, vzhledem k tomu, že ses už dva dny neozval a přes týden nikde neukázal. Bože, ty vypadáš!"...Zhodnotil můj "báječný" vzhled.
B: "Díky, mami, ale nepotřebuju, aby ses o mě staral, nepotřebuju nikoho, vrať se ke své ženušce."
Maikey: "Přestaň se chovat jako debil a neříkej mi, že nikoho nepotřebuješ! Viděl ses v poslední době v zrcadle? Kdy ses naposledy holil?"
B: "Mám rád strniště, to nevíš?"...Pronesl jsem ironicky.
Maikey: "Ne to opravdu nevím, protože, co si pamatuju, znám tě nějaký ten pátek a vím, že si vždy měl tvář jako dětskou prdelku."
B: "Nech si ty zdrobněliny a padej, nemám na tebe náladu."
Maikey: "Ajéje už je to tu zase, to tvoje období."
B: "Zadrž, co to meleš? Jaký období?"
Maikey: "Justinovský období, už zase si četl nějakej článek o něm, že?"
B: "Dobře, Maikey, je čas na tvé prášky! Já žádný období nemám a už vůbec ne Justinovský."
Maikey: "Fajn, jak myslíš, už o tom ani neceknu, ale pojď se mnou do jídelny, máma už po tobě chce nechat vyhlásit pátrání."
B: "No to mi ještě scházelo, nikam nejdu a už vůbec ne za tvou hysterickou matkou."
Maikey: "Pěkně prosím, smutně koukám... Víš, že pokud tě nedotáhnu, moje matka mě stáhne z kůže, že jo?"
B: "A proč si myslíš, že by mě to mělo zajímat?"
Maikey: "Protože jsme nejlepší kamarádi už přes dvacet let, vždycky si na mě dával pozor a protože mě miluješ."

Na tohle mi bohužel došly argumenty, a jelikož stejně nemám co na práci, kromě utápění se tu v žalu kvůli Justinovi, vlastně, když si to tak vezmu, tak něco na tom Justinovským období asi bude, ale nahlas to nikdy nepřiznám, na to jsem až moc hrdej, takže mi asi nic jinýho, než s ním jít, nezbývá!

Po 5 letech // 1 //

12. november 2013 at 21:14 | Janča |  Po 5letech
#Brian Kinney #Justin Taylor

bez varování

Brian

Je to již pět let... Pět dlouhých let, co jsem naposledy viděl Justina, muže mého života! Tedy, pokud nepočítám fotografie u článků v novinách o úspěšném malíři. Vždy, když na nějaký takový článek narazím, musím si ho vystřihnout a dávám ho do šuplíku k ostatním hned vedle našich svatebních prstenů, které jsem pořád nedokázal vrátit, alespoň takhle mám pocit, že jsem s ním!
V hlavě si pořád přehrávám naši poslední strávenou chvíli, naše poslední milování, poslední pohled do jeho krásných modrých očí, poslední doteky... To vše mi vhání slzy do očí a zároveň vytváří úsměv na tváři!
Ano já Brian Kinney, chlap, který šuká vše, co se hýbe, který nehraje na vztahy a opovrhuje vším, co se třeba jen nepatrně blíží k heterosexuálům, ano zrovna já mluvím jako Stepfordská buzna! Ten kluk dokázal zkrátka nemožné - změnil mě, otevřel mi oči a dokázal mi, že mám pod tím vším milující srdce! A proto mě jeho odjezd tak moc poznamenal, proto mě každá myšlenka na něj tak kurevsky bolí!